Tajemné skály a pralesy v moravských Karpatech

7. listopad 2006 | 10.20 | | autor: ohneta
obrazekI v tak malé zemi jako je naše jsou stále místa, která čekají na objevení. V Hostýnských horách můžete nyní díky spadanému listí spatřit v plné kráse podivuhodná, téměř neznámá a dosud nikým nepojmenovaná skaliska.

Bizarně modelované pískovce

Prakticky celá moravská část Karpat je tvořena střídajícími se vrstvami pískovců a jílovců. Prvně jmenovaná hornina tu a tam vytváří v krajině pozoruhodná skaliska, která se dostala do turistických map a horolezeckých průvodců (například Čertovy, Pulčínské a Lačnovské skály, Kozel, Skalný aj.). Většina těch menších a hlavně horolezecky nezajímavých však zůstává stále ukryta v lesích a čeká na své obdivovatele.

Zatímco v pískovcových oblastech Čech jsme zvyklí na mohutné, nahoru se zužující věže, hluboké skalní rokle a vysoké stěny, v Karpatech se setkáváme s ojedinělými, zato však bizarně a pestře modelovanými bloky a suky.

Jejich morfologie je mnohdy natolik neobvyklá, že i zkušení "skálovědci" si mnohdy lámou hlavu nad příčinami vzniku některých tvarů – zejména neobvyklých dutin, výklenků a výčnělků. Příčinou odlišné tvarové modelace, na níž se podílí především mráz, vlhkost, déšť a tekoucí voda, je zvrásnění, rozpukání a úklon nestejnoměrně odolných vrstev pod různými úhly.



obrazek

Hostýnské vrchy: Hostýn z Ondřejovska

Pralesy v zimním spánku

Na neobvyklá skaliska je bohatá celá oblast Hostýnských vrchů mezi Zlínem a Valašským Meziříčím.

Charakteristickým přírodním fenoménem tohoto pohoří jsou také rozsáhlé lesy, v nichž na rozdíl od většiny ostatních lesních komplexů v ČR převládají listnaté porosty, především bučiny. Na některých místech se dokonce zachovaly v původním neporušeném stavu, který snese označení prales. Tyto enklávy panenské přírody jsou rozlohou sice maličké, avšak k potěše lidského ducha bohatě stačí. Vzhledem k odlehlosti od hlavních turistických tras má navíc jejich návštěva objevitelský nádech.



obrazek

Prales pod kopcem Velá

S objevováním pralesů i skal můžete začít v horském sedle Tesák. Stačí urazit necelé 2 km po červené směrem na jih a při rozcestí s modrou narazíte na hranici chráněného území Solisko. Je to patrně nejlépe zachovaný lesní porost v oblasti: má rozlohu 10 ha a tvoří ho 150 let stará jedlová bučina.

Potěšitelné je, že porost se stále obnovuje a zmlazuje, včetně čím dál vzácnější jedle. V letním období má rezervace bohatý bylinný podrost, v zimě zase více vyniknou mohutné kmeny a listí zbavené koruny staletých velikánů. Především je tu však majestátní klid a ticho.



obrazek

Neznámé skály Hostýnských hor: skalní mísa

Obří hlava s vyšpulenými rty

Další pralesovité porosty naleznete na opačné straně od turistického střediska na Tesáku. Pouhý kilometr po červené je to k okraji přírodní rezervace Tesák, o kilometr dále leží chráněná území Čerňava a Skaliska-Sochová.

Zvláště posledně jmenovaná lokalita je velmi přitažlivá, neboť pralesovitý porost doplňují bizarní skalní útvary z pískovce. Mezi mohutnými bloky zaujme největší, 9 m vysoká skála Kazatelna spadající kolmou stěnou do prudkého svahu. Přes skalnatý hřbet hory Sochová (741 m) vedla v minulosti červená turistická značka, dnes je však její trasa svedena na jihovýchodní úbočí.

Mnoho pozoruhodných skal a skalek je roztroušeno také v masívu sousední hory Čerňava (844 m), jejíž vrchol poskytuje hezký rozhled. V mapě byste jejich lokalizaci však marně hledali – nezbývá proto, než vyrazit nazdařbůh do lesa mimo cestu. Při troše štěstí a jistého terénního instinktu však určitě něco objevíte. Jsou tu k vidění skalní převisy, izolované tory připomínající zkamenělé postavy, skalní zdi i okna. Asi nejpoutavější je však skála s podobou obří hlavy s vyšpulenými rty – nachází se pod kótou Smrdutá (750 m).



obrazek

Neznámé skály Hostýnských hor - obří hlava s našpulenými rty?

Pro změnu i po značkách

Zatímco výše popisovaná místa nejsou zpřístupněna turistickými značkami, do následujících tří vás zavede trasa naučné stezky. Východiskem je obec Lukov na jižním úpatí pohoří, odkud vychází zhruba 12-ti kilometrový naučný okruh s mnoha informačními tabulemi.

Velmi hezká je vrcholová část kopce Velá (526 m), kterou pokrývá až 200 let stará bučina s majestátními kmeny, pokroucenými větvemi a torzy trouchnivějících velikánů. I tady vystupují ze svahů hory pískovcová skaliska, která patrně způsobila, že pro neschůdnost terénu zůstal okolní les v minulosti ušetřen těžby. Z okružní trasy vede na vrchol Velé poměrně strmě stoupající odbočka, kterou si však rozhodně nenechte ujít.

Další krátké odbočky vedou do miniaturní rezervace Bzová (2,6 ha), která nabízí díky popadaným kmenům snad "nejpralesovitější" scenérie v celé oblasti Hostýnských vrchů, a ke skalnatému hřbetu Ondřejovsko (634 m), jenž je rovněž pokryt pralesovitým bukovým porostem chráněným v kategorii přírodní památka.

obrazek
Vrcholové skalisko na Velé


Pralesy Hostýnských vrchů

Všechny přírodní rezervace, zahrnující původní, neporušené pralesovité porosty Hostýnských vrchů, najdete zaznačeny na aktuálních turistických mapách. Prohlídka těchto přírodních chrámů má své specifické kouzlo v každém ročním období a člověka vnímavého k přírodě určitě potěší. V zimě do nich vyrazte nejlépe pěšky bez lyží, třeba když zrovna není moc sněhu. A pokud budete mít jen trochu štěstí, potkáte cestou jeleny, divočáky i muflony.

cestovani.idnes.cz

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší