Jak jsem se naboural

30. červenec 2007 | 15.29 | | autor: ohneta
obrazekJe pondělí ráno 4:30 a já lezu z postele. To je nekřesťanský čas na stávání. Ale musím, protože na mě a ostatních závisí výživa českého národa. Venku je pod mrakem, vykouknu z okna jestli neprší. Nepršelo. Dobré, snad nezačne.

Rychle se nasnídám, hodím do sebe pár buchet - aut, a zapiju to oslazeným čajem (4 lžičky cukru). Je 4:50 a venku začíná pršet. Já se na to vys...u. Pěšky bych to už do práce nestihl a když pojedu na kole, tak budu mokrý jak slípka. Vezmu si deštník, aspoň budu mokrý míň. To bylo osudové rozhodnutí.
Vyzbrojen deštníkem a kšiltovkou vytahuju kolo ze sklepa. Nasedám, roztahuju deštník a vyrážím. V levé ruce deštník, v pravé řídítko. A jedém. Cesta byla suchá, místy mokrá. První část se jede po cyklostezce kolem vody a pod stromama. Pak se přejede hlavní a pokračuje se po rovné cestě mezi ridinnými domy přímo do práce. A tam se to stalo. Na kraji ulice jsou zaparkované auta. A jak si tak jedu s tím deštníkem, zafouká vítr tak, že instinktivně ho nastrčím proti větru. Tak si tak jedu s deštníkem před ksichtem a naráz kde se vzalo, tu se vzalo zaparkované auto. Těsně jsem ho minul, o pár cenťáků, ale ta sviňa měla zpětné zrcátko. To mě poslalo k zemi. Tak jsem se svalil na promočený asfalt, ale deštník jsem furt držel v ruce. Padlo pár nadávek, k...y a ženské přirození létaly vzduchem. Jak na sviňu se mě přední kolo šprajclo mezi blatník a kolo auta a nešlo vytáhnout. Zrcátko jsem tím nárazem trošičku ohnul, nevím jestli jsem ho urval nebo jen ohnul. Honem sem se rozhlíd, jestli mě někdo neviděl, naštěstí ne, ulice byla liduprázdná. Nějak jsem kolo vyprostil, stáhl deštník a upaloval směrem k práci.
Do práce jsem dojel celý promočený. Pak jsem to vyprávěl na přestávce a procvičil tak bránice kolegů. Cestou zpět jsem se chtěl podívat, zda je zrcátko v pořádku, ale auto tam už nestálo. A i já jsem v pořádku, do hlavy jsem se nepraštil. Jen mám na pravé ruce obtisklé zrcátko a na levé trochu odřítý loket. Příště radši zmoknu, než bych se měl znovu válet po zemi.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak jsem se naboural tenisak* 31. 07. 2007 - 15:26